Duben 2008

Anketka A Plosim Hlasujte

29. dubna 2008 v 18:09 | Eldík |  → Anketky
Ahojik Tak Dneska Jsem Přišla Na To Že Vlastně Už Newim Co Sem Mám Dávat =( Podle Mě Sem Dávám Stejně Samí Kraviny Ale To Je Teďka Jedno.Napadlo Mě Že Bych Dělala Bleskovky Ale Newim Jestli Je Tu Chcete Tak Plosim Hlásněte V Anketě Ať Wim Co Chcete.A Kdo Chce Tak Ať Mi Napíše Do Komentářů Co By Tu Tak Chtěl Nebo Co Tu Chybí Moc Plosim.Díííííky Předem Za Hlásnutí A Za Případné Komentáře.

Moje Keci + Diplomky

28. dubna 2008 v 20:14 | Eldík |  → Řetězáky + Blbosti
Ahojik Tak Tu Mám Etě Pár Diplomků.Dneska Teda Byl Den.Celí Dopoledne V Motole Pak Nákupy A Odpoledne Zabitý Nějakou Praci U Nás Na Zahradě.Wow Zítra Po Dvou Týdnech Do Školy Se Docela Těšim.Hlavně Na Kámoše Upe Nejvíc.Takovou Dobu Jsem Je Neviděla.Joooo Zítra Budu Snad Supa Dne!!!xD

Řetízák 0.8

27. dubna 2008 v 17:49 → Řetězáky + Blbosti
Kdybych byla ovoce,byla bych: Broskev
Kdybych byla barva,byla bych: Černá
Kdybych byla zvíře,byla bych: Pes U Nás Doma xD
Kdybych byla domácí spotřebič,byla bych: Lednička
Kdybych byla kniha,byla bych: Nějakej Dívčí Román Ale Ne Červená Knihovna!!!
Kdybych byla oblečení,byla bych: Sukně x)
Kdybych byla šperk,byla bych: Určo Náramek Ty Miluju xD
Kdybych byla auto,byly bych: Minicuper Nebo Jak Se To Píše =)
Kdybych byla nápoj,byla bych: Cola Cola Zero xD
Kdybych byla příchuť zmrzliny,byla bych: Čokoládová
Kdybych byla film,byla bych: Lets Dance 1 i 2 xD
Kdybych byla roční období,byla bych: Léto
Kdybych byla kreslený seriál,byla bych: Simpsonovi
Kdybych byla chuť,byla bych: Sladká
Kdybych byla slovo,byla bych: Mazec xD
Další tři blogy,které budou pokračovat: Moje SB A Kdo Chce



Alex Evans-Fotky

26. dubna 2008 v 14:34 | Eldík |  → Alex Evans ♥
Čauwes Tak Tohle je Upe Nejvíc Kláááásnej Klučina.Já Wim Každej Ho Už Asi Zná.Jako Já Taky Ale Tedka Jsem Zas Nějak Narazila Na Jeho Fotky A Upe Mě Dostaly.Alex Je Božíííí A Děsně Sladkej!

Řetízák 0.7 Pomoc Žirafce

26. dubna 2008 v 11:53 → Řetězáky + Blbosti
Tahle žirafka by se chtěla podívat na všechny blogy, ale už na to nemá sílu.. Pomoz jí a zapiš se, že byla i na tvém blogu... x)
TeweZka,Wiwinka,Morgana, Angelika,YullinQaa*, RoXynQa*,TeeN´S, Terry, FiDorkaDelux,Boruuufka,Eldík

4.Anketka

25. dubna 2008 v 12:30 → Anketky
Ahojik Lidičky Tak Tu Mám Pro Vás Novou Anketku.Tentokrát By Mě Zajímalo Jestli Byste Chtěly V ČR Ten Zákon Aby Bylo Trestný Bití Dětí (Mládeže).Tedka Se Otom Hodně Mluví A Dohaduje.Kdyby Se Tehle Zákon Schválil A Rodiče Vám Daly Třeba Facku Tak Byste Je Mohly Zažalovat.Podle Mě Je To Blbost Páč Někdy Skrátka Potřebujem Dostat Těch Pár Facek Abychom Si Uvědomily Co Jsme Udělaly.Takže Já Jsem Proti!A Co Vy?


Nová Enriqueho Písnička

24. dubna 2008 v 15:41 → Enrique Iglesias
Čauky Tak Jsem Včera Slyšela New Song Enriqueho Iglesiase.Já Osobně Si Myslim Že Má Daleko Lepší Songy Než Zrovna Tenhle,Ale K Tomuhle Je Aspoň Bezva Videoklip Kde Hraje Ten Fešák Z Lets Dance 2 Robert Hoffman!!!Jako Ta Písnička Taky Neni Špatná,Ale Má I Hezčí Mno.Joooo A Písnička Se Jmenuje Push


Noční Telefon→Dooost Krutě Smutný

22. dubna 2008 v 16:44 → Básničky A Příběhy
Noční Telefon :(
Tiché zvonení mobilu se tlumene ozvalo do tmy. Jednou, podruhé, potretí. Pak se rozsvítila lampicka a císi ruka vyndala prístroj z kabelky.
"Tome, jsou ctyri ráno..." ozval se rozespalý hlas.
Ve sluchátku bylo ticho.
"Tome? Jsi tam?""Ano...," i v jeho hlase znela únava, "ano, jsme tady, Jenny."
"No? Tak...tak proc voláš?"
Chvíli byl slyšet jen jeho tichý dech, jak šumí do ticha. Pak se ozval znovu.
"Víš, Jenny, já jsem premýšlel. Celou noc... dlouho, už od rána."
Mlcela.
"Premýšlel jsem o nás dvou..."
"Ano, lásko, ale... nemuže to ted pockat? Jsou dve v noci a já..."
"Ne," znelo to mírne, i presto se však kdesi hluboko v jeho hlase cosi zachvelo. Netrpelivost... nebo zloba, "ne, tohle je duležité, Jenny."
Posadila se na posteli a lehce zakroutila hlavou: "No dobre. Tak co máš na srdci?"
"Miluju te, Jenny. Víš to?"
"Vím. A já tebe taky. Ale to už jsme si prece rekli tolikrát."
"Rekni to znovu."
"Co?"
"Že me miluješ."
Tiše povzdechla a zopakovala: "Miluju te, Tome."
Chvíli bylo ticho. Pak se ve sluchátku ozval jeho tichý smích. Táhlý, zoufalý smích. "Pamatuješ, Jenny, jak jsme se potkali?"
Pomalu si pritáhla prikrývku k telu. Nekde v žaludku se ozvala nevolnost. Ten smích ji zneklidnil - vždyt tímhle zpusobem se nikdy nesmál. Neco se stalo.
"Jak-jak bych mohla zapomenout, Tome. Tam v parku, kam - "
"- jsi chodívala každý den vencit psa. Toho rozkošného malého pudlíka. A tam jsem te i poprvé zahlédl."
Tiše povzdechl.
"Trvalo mi zatracene dlouho, než jsem se te odhodlal oslovit. A když už jsem se do toho konecne dal, rekl jsem nejvetší pitomost, jaká me mohla napadnout... Pamatuješ, co to tenkrát bylo?"
"Eh... Tome, já nevím. A nebylo by vhodnejší nechat to na zít-"
"Rekl jsem: "Pardon, slecno, nevíte, kolik je hodin?" A ty jsi mi to s úsmevem rekla. No, a - to bylo všechno, pamatuješ. Odešel jsem a na nic víc jsem se nezmohl... Jaký jsem to byl ale šašek."
Cosi jí ríkalo, at zavesí. Poslouchala však dál.
"A pak, jednoho dne, ti ten tvuj pudlík utekl. A byl jsem to já, kdo ho našel, jak ocuchával popelnice na kraji parku. Okamžite jsem ho poznal, vždyt jsem ho s tebou tolikrát videl. A pak, když jsem te spatril, jak ho bezradne hledáš všude možne, vedel jsem, že tohle je moje šance. Bud ted anebo nikdy. A tak jsem k tobe pristoupil a jako tvuj hrdina ti predal tvého roztomilého malého milácka. A odted to už znáš... vid že ano?"
Chvíli neodpovedela. Pak tiše zašeptala:
"Proc mi to celé ríkáš?"
"Víš, Jenny, lásko moje, proklínal jsem sám sebe. Dlouho, moc dlouho. A nemysli si, opravdu jsem si víc než jednou rekl, že jsem asi blázen. Že jsem jen príliš podezrívavý. Co jsem mel, no co? Jen pár stupidních drobností... cizí vune z tvojí košilky... pár nocí za sebou, kdy jsi se trochu zpozdila... Samé malickosti, hlouposti. Jenže já jsem proste takový, víš. Vždyt me znáš. A tak jsem se jednoho dne rozhodl zbavit se toho hloupého pocitu. Ujistit se, že se nemám ceho obávat. Že jsem pro moji krásnou Jenny stále vším tím, co je pro me i ona. Proste jsem musel mít jistotu, víš..."
Tiše vydechla.
"A tak jsem si dodal odvahu... vzal auto a - sledoval te vecer do mesta."
A znovu bylo ticho. Dlouhé, dusivé a nesnesitelné ticho. Když se pak opet ozval, jeho hlas již nebyl klidný. Trásl se neovladatelným žalem.
"Nemusel jsem ani vystoupit z auta, abych te videl ho objímat a líbat. Vlastne jsem nemusel ani vejít do toho motelu, abych ho spatril, jak te odvádí do svého pokoje. Nemusel jsem sejít do zahrady a podívat se dovnitr oknem, jak -," jeho hlas se zlomil. Chvíli mlcel a marne se pokoušel zadusit své vzlyky, "- ale já to udelal. A videl jsem všechno... úplne všechno..."
"Ne..." zašeptala tiše, zatímco studená slaná kapka sjela po její levé tvári, "...Tome, proc..."
"Ano, spravne, Jenny. Proc...," jeho rozrušený dech šumel ve sluchátku stále rychleji. V zármutku se ozval hnev. "Tolikrát jsem se toho vecera ptal sám sebe. Proc? Cím jsem byl pro tebe špatný, že jsi mi to musela udelat? Cím jsem byl pro tebe tak hrozným manželem, že jsi mi musela lhát a ponižovat me tím...? Proc! Proc jsi musela být taková?"
"Prosím... Tome, prosím prestan... já ti to vysvetlím -."
"Nedíval jsem se na vás dlouho, Jenny. Ale ta chvíle mi stacila. Šel jsem zpet do svého auta, zatímco jsi ty dál zranovala moje srdce... a znovu... a znovu. Celý svet se mi té noci zhroutil, víš. Celý svet spadl do prázdnoty a mne zbyla už jen jedna jediná vec... - víš jaká vec to byla, Jenny?"
Ale ona neodpovedela. Plác zoufalosti se dral z jejího nitra.
"Ach, Jenny, kdybys vedela... kdybys jenom vedela. Ta vec - ta strašlivá vec... kterou ted držím v ruce. Co myslíš, že ceká tam uvnitr, na konci hlavne? ... Spasení? Peklo? Nebo snad nebe? Kdo ví, Jenny, kdo ví... A tak jsem tam sedel a hledel jsem prímo do té šílené zbrane, dál a dál a auta mezitím projíždela, déšt padal a já premýšlel. Hodne jsem premýšlel... tak jako dnes."
"Ne - Tome... nedelej to, prosím," prodralo se z jejích úst mezi vzlyky. Jenže on se jenom zasmál.
"Ale, ale, Jenny... má sladká Jenny. Neudelal jsem to tehdy... a neudelám to ani ted. Premýšlel jsem totiž strašne dlouho a o strašne mnoha vecech. O mne, o tobe. O nem. A neudelal jsem to - ale ne kvuli tomu, že bych nemel odvahu... to ani v nejmenší. Neco jsem si totiž uvedomil. Neco, co mi dodalo nadeji... neco, co mi vnuklo tu šílenou myšlenku. Koneckoncu, nebyl jsem to prece já, kdo podvádel..."
Její vzlyky se ve vterine zarazily. Strašlivá predtucha sevrela její srdce strachem. A on se znovu zasmál. Zlovestne, nenávistne.
"A tak jsem si pockal, až vyjdeš ven, nasedneš a odjedeš. Pak jsem vystoupil z auta, prešel pomalu ulici a vešel do motelu. Štestí mi prálo a on za sebou nezavrel dvere. Mohl jsem to tedy provést pekne rychle a potichu."
A znovu se do nocní tmy vloudilo ticho, prerušované jen trhaným dechem. Tentokrát však nemelo dlouhé trvaní.
"Mela jsi videt ten výraz v jeho tvári, když jsem namíril tu zasranou hlaven do jeho xichtu. Mela jsi videt, jak se celej rozklepal, jako malej smrad co kradl v kuchyni. Mela jsi videt, jak se mu podlomily kolena, když jsem se mu predstavil. Ale já to nechtel hned skoncit... ne, to ne. Ani v nejmenším. Místo toho jsem si tam sednul a pak jsem si... - povídali. Dlouho do noci. Byl jsem k nemu milý, pozorný a trpelivý, jako k príteli. A víš ty co? On mi ani nebyl schopen odpovedet na tu jedinou prostinkou otázku - otázku "Proc?". Zvláštní, že ano..."
Pousmál se a pokýval hlavou. A jeho výraz se znovu zmenil.
"Ale pak me omrzel. Ale ješte jsem to nechtel skoncit, ne, ješte nebyla ta správná chvíle. To muselo mít lepší konec, ne jen jeden hloupý výstrel v spícím motelu. A tak jsem mu nejdrív rozbil hubu, až ztratil vedomí. No... a pak - pak jsem ho donesl do kufru, zamknul zámek a odjel... Dal jsem ti vedet, že budu celý den v práci. A od té doby, drahá Jenny, premýšlím..."
Stála uprostred pokoje a slzy jí bezmocne stékaly po tvárích.
"Tome...Tome, lásko, prosím... Neudelej nic... ne..-"
"Probudil jsem ho pred chvíli... sotva se hýbal. Asi ztratil hodne krve, víš. Je mi to líto. Vždycky jsem ale chtel být spravedlivý a pozorný k ostatním, a tak i jemu dám to, co si zaslouží... co ty na to, Franku? Rekneš Jenny, jak moc ji miluješ?"
Její ztuhlé prsty sevrely krecovite sluchátko telefonu. Vzápetí se kdesi na druhé strane ozval zvuk strhávané náplasti a tiché zasténaní.
"Jenny...," kdosi tiše zašeptal, "Jenny, pomoz mi."
"Franku....!"
Tupá rána zaznela tichem.
"Rekni jí to. Rekni jí to, Franku."
"Miluju te, Jenny...," jeho hlas slábl a sílil, jakoby sbíral všechny síly, které mu ješte zbývaly.
"Vidíš?" v Tomove hlase se ozvala ironie. Zvuk nabíjené pistole.
"Tome! Ne!" vykrikla rozechvele.
"Ale proc, Jenny? Proc? Ptám se ted i tebe, i když vím, že mi nedáš žádnou odpoved. Stejne jako on, i když jsem se ho ptal tak dlouho a usilovne. Místo toho se trásl pri pohledu do hlavne zbrane, do které já hledel tak dlouho bez mrknutí oka. Nikdo z vás mi nedá odpoved a mne tak nezbývá než udelat tu jedinou vec! Tu jedinou vec, která ješte zbývá..."
Cosi zašustilo a tlumené sténání vyšlo z Frankových úst.
"Rekni sbohem, Franku."
"Jenny... nenech ho..."
"Tome!"
"Rekni sbohem, príteli..."
Desivá rána prerušila nocní ticho. Vykrikla a ten výkrik byl pln vší té hruzy, která jí zbavovala rozumu. A on se smál.
"Ach, Jenny, mela bys ho videt. Co je z nej ted... Vážne, vážne je to ješte vetší troska než byl predtím...," nová vlna neovladatelného smíchu zachvátila jeho hrdlo. A ona plakala, plakala dlouho a zoufale, vedoma si své strašlivé viny. Viny, která se mísila s nenávistí a bezmocí, s šokem a zlobou. A ve sluchátku bylo znovu ticho.
"Je mi to líto, Jenny..." Jeho hlas byl opet klidný a tichý. "Je mi líto, že to muselo skoncit takhle. Reknu už jen jedno. Jsi bájecná žena a udelala jsi mne štastným."
Její hysterický plác témer prehlušil jeho slova.
"Byla jsi pro mne vším. A mne se svírá srdce pri pomyšlení, že již nic nebude jako drív... Prosím te o odpuštení, Jenny. Má lásko."
Zaznel druhý výstrel a... pak již nepromluvil...


Moje První Colorka

21. dubna 2008 v 15:35 → Obrázečky
Čauwes Tak Tohle Je Moje Upe První Colorka.Joooo Wim Neni Upe Nejlepší Ale Si Myslim Že Ani Nejhorší Neni Co Myslíte?☺ ♥Mě Se Docela Líbí A Mám Radost xD

Nekonečno

21. dubna 2008 v 11:42 → Řetězáky + Blbosti
Chcete Vidět Jak Vypadá Nekonečno Tak Si Dejte Tohle Na Blog xD
Klikej,Klikej A Klikej Vždy Se Dostaneš Na Jinej Blog.
Zapoj Se Taky Do Nekonečna A To Tím Že Pod Nekonečno Jsi Dáš Odkaz Na Tenhle Článek!!!

Řetízák 0.6

20. dubna 2008 v 20:37 → Řetězáky + Blbosti
Tak začneme jo? Oki Klidně
Jaká je tvoje oblíbená barva? Černá a Růžová
Jakou barvu nesnášíš? Mno Asi Oranžovou
Jaká byla tvoje největší životní chyba? Wow.......Ono Jich Bylo Víc Tak Newim
Jaký byl tvůj největší trapas? Mno Newim =D
Čím byl chtěl/a být v příštím životě? Asi Psem =D
Co si myslíš že si byl/a v tom minulym? Podle Testu Jsem Byla Pastýř Na Soluni xD
Kolik si myslíš že budeš ještě žít let? Mno Té 70tky Bych Se Dožít Chtěla =D
Nudí tě tenhle řetězák hodně? Ani Ne Čeče
Tak pokračujeme... Oki Pokračuj =D
Jak vypadá tvůj ideální den? Mno Tak Určo Jít Někam S Kámošema Nebo Svým Klukem Třeba Na Pizzu Nebo Na Pivko =D
Jakou si měl/a kdy nejhorší noční můru? Že Jsem Ztratila Všechny Lidi Který Mám Mocinky Ráda =(
Jaký máš domácí zvíře? Psa =)
Tak se rozloučíme... Oki Pa Pa =D
Kdo má v tomhle debilnim řetězáku pokračovat? Moje SB A Kdo Chce Taky =D

Obrázky Asi Emo Ale Jsou Pěkný

19. dubna 2008 v 20:48 → Obrázečky
Wow..........Tak Tyhle Oblázečky Jsou Upe Klásný!Jsou Sice Asi Emo Newim To Jistě Ale Jsou Božíííííí.Jako Nic Proti Emo =) Mě Se Třeba Docela Líbí Emo Boys =) =o* Třeba Hned Ten První Je Upe Sladkej!!!!!


Fotečka Wentwortha

17. dubna 2008 v 17:26 → Wentworth Miller♥
Tak Na Téhle Fotečce Je Wentík Upe Sladkej!!!Hlavně Ta Čepice Mu Slyší!♥

New Písnička

16. dubna 2008 v 12:42 → Justin Timberlake
Tak Tohle Je Upe Mazácká Písnička Hlavně Ten Videoklip Je Božííííííí!!!!!!Mno Tak Aby Ta Písnička Nebyla Mazácká Když Ji Zpívá Madonna A Justin Ne.=D